﻿&editionNumber=5
&editionVolume=3519

&centralHeader="SPOJENECKÉ NÁRODY PODPORUJÍ SSSR"

&mainArticleHeader="LEND-LEASE: ŽIVOTNÍ TEPNOU NA VÝCHOD!"

&mainArticleText="Co je Lend-Lease? Jde o program, jehož prostřednictvím Spojené státy v nynějším konfliktu podporují své spojence důležitým vojenským materiálem.

Návrh byl schválen v březnu 1941 a počítá s dodávkami potravin, paliva, munice a dalšího materiálu na východní frontu, aby SSSR zůstal účinnou bojovou silou. První dodávky začaly v červnu 1941 a zásilky přicházely do Sovětského svazu až do 30. září. Američtí představitelé oznámili, že druhá vlna dodávek začala v říjnu minulého roku a má pokračovat až do letošního června. Rudá armáda už americkou techniku účinně využívá; patří k ní například stíhačky P-40 Warhawk a lehké tanky M3 Stuart.

Nepřispívají však pouze Spojené státy. Do programu Lend-Lease se zapojila také Velká Británie, která jednak posílá materiál do SSSR, jednak umožňuje americkým jednotkám využívat britské posádky a letiště ve Spojeném království i jinde. Britové dodávají mimo jiné stíhačky Hurricane a tanky Valentine, Tetrarch a Matilda.

Zásoby se do SSSR přepravují dvěma hlavními trasami. Nejnápadnější vede přes Tichý oceán, podle zdrojů z americké vlády ji však používají pouze sovětské lodě převážející nevojenské zboží. SSSR a Japonské císařství totiž zachovávají křehkou neutralitu pod podmínkou, že touto cestou nebude přepravován vojenský materiál.

Druhou cestu představují arktické konvoje. Je to zdaleka nejpřímější a nejrychlejší trasa, zároveň však také nejnebezpečnější. Konvoje vyplouvají ze Spojených států, Islandu a Británie a dopravují zásoby do Sovětského svazu přes přístavy Archangelsk a Murmansk.

V souvislosti s nedávnými událostmi v Íránu se nyní jedná také o otevření trasy přes Perský koridor, která by vytvořila další pozemní zásobovací tepnu do SSSR."

&secondaryArticleHeader="ÍRÁN SE PŘIDÁVÁ KE SPOJENCŮM!"

&secondaryArticleText="Po anglo-sovětské invazi do Íránu v srpnu minulého roku si britské a sovětské síly udržely vojenskou přítomnost v jižní, respektive severní části země. Zdroje britského ministerstva zahraničí spolupracující s posádkou v Íránu potvrdily, že se připravuje zásobovací trasa vedoucí přes Írán do Sovětského svazu. Vznikne tak třetí cesta, po níž může pomoc Lend-Lease proudit do SSSR. Sníží se tím riziko ztrát nákladu v důsledku nepřátelských námořních akcí a zlepší operační schopnosti jednotek, které mají tuto techniku obdržet.

K invazi došlo mimo jiné proto, že Írán sousedí se SSSR a také s britskými územími v Mezopotámii. Írán sice vyhlásil neutralitu, avšak Německo a Írán udržovaly silné diplomatické vztahy. Invaze byla zřejmě strategickým krokem, jehož cílem bylo nejen připravit Německo o možného spojence a zabezpečit zásobovací trasu do Sovětského svazu, ale také zabránit německému válečnému průmyslu ve využití íránské ropy.

Německo stejně jako každý průmyslový stát potřebuje ropu k chodu hospodářství a válka dnešního rozsahu jí spotřebovává obrovské množství. Německá taktika bleskové války vyžaduje kvalitní logistické zabezpečení fronty, takže Heer i Luftwaffe potřebují dostatek paliva, aby mohly pokračovat v ofenzivě. Právě s tím mají německé síly nyní potíže. Palivová infrastruktura je navíc vystavena dalšímu tlaku spojenecké bombardovací kampaně zaměřené na rafinerie pod německou kontrolou."

&fakeArticle1Header="ŽUKOV POVÝŠEN"

&fakeArticle2Header="JOSEPH STILWELL: VELITEL V ČÍNĚ"